Bez detailního zadání nelze úspěšný projekt zahájit. Následné změny, upřesnění a doplnění znamenají růst časových a personálních nákladů a celý projekt prodražují.

Od začátku letošního roku vede Tomáš Hájek tým projektových manažerů společnosti Sprinx Consulting. Jeho úkolem je nastavit agilní projektové metodiky na základě osvědčeného přístupu Test Driven Development. Tomáš Hájek vystudoval Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy a během své kariéry působil například ve společnostech GiTy, ÚAMK nebo Misterine (projekt operátora O2 pro European Space Agency). Ve volných chvílích se nejraději věnuje sportu a své dceři.

Řada metod a postupů používaných na trhu s koncovými zákazníky (B2C) proniká i do spolupráce mezi firmami (B2B). Mám na mysli konkrétně metodiku agilního vývoje, která má svůj původ právě ve výrobě spotřebních produktů. Pro zákazníky je dnes samozřejmostí, že si mohou z dostupných variant sami nakonfigurovat svůj produkt – ať už jde o nový automobil, sportovní náčiní, nebo třeba oděvy.

Prvky agilního řízení pronikají do oblasti vývoje podnikového softwaru, kdy se stále intenzivněji zapojuje do hry zákazník, tedy firma, která chce s novým softwarem optimalizovat svoje procesy, snížit náklady a získat konkurenční výhodu. Agilní řízení předpokládá, že se do vývoje aktivně zapojí tým na straně zákazníka, namísto toho, aby firma zadala požadavky na nový podnikový systém a pak jen pasivně čekala na výsledek.

Vývoj probíhá v ucelených časových blocích a zákazník je o jeho průběhu informován v pravidelných periodách (tzv. sprinty). Díky těmto dílčím blokům dokážeme předcházet nákladným úpravám již dodaných funkčností. Zákazník si může osahat svůj produkt (i když nehotový), a je tak pravidelně konfrontován se svým zadáním. V praxi si tak může snadno ověřit, že jeho myšlenka převedená do reality odpovídá jeho očekávání.

Klíčové pro úspěch projektu je úplné a detailní zadání zákazníka, na jehož vytvoření zpravidla se zákazníkem spolupracují konzultanti se specializací na jeho oblast podnikání. Právě bez poznání skutečných procesů a reálných potřeb zákazníka vznikají projekty, jejichž výsledky zadavatele neuspokojí, a náprava tohoto prvotního selhání stojí obě strany obrovské množství času a peněz.

Není projekt bez zadání

Agilní metodiky vývoje vedou k zásadnímu přesunu časových a finančních nákladů od samotného vývoje směrem k analytické části projektu. Ta je přinejmenším stejně významná jako samo vytvoření nového softwaru na základě analýzy a zadání. Tento přesun souvisí také se změnou stylu vývoje podnikového softwaru. Dnes už se ve většině projektů neprogramují kompletně zakázkově vyvinutá řešení, ale podnikové systémy se staví ze standardizovaných, vzájemně integrovaných komponent, které jsou v rámci parametrů konfigurace upraveny podle požadavků zákazníka. Konzultační a analytická část projektů je naopak stále náročnější a důkladnější – především proto, aby zákazník skutečně získal systém, který jeho podnikání posune na novou úroveň. Na základě analýzy se ze standardizovaných prvků pro zákazníka vytvoří funkční maketa výsledného řešení, ve které lze simulovat nejdůležitější procesy v aplikaci.

Agilní metodika neomezuje firmy ve výběru podnikových řešení a rozsahu jejich funkcí, ale díky důkladné analýze a zapojení klienta do celého procesu vývoje a implementace nového řešení pomůže nasadit takový systém, který bude mít pro zákazníka opravdu smysl. Řešením pro firmy, které nemají vlastní kapacity a kompetence pro spolupráci s dodavatelem na agilním způsobu vývoje, jsou konzultační služby specialistů na jejich obor podnikání. Provázanost projektové kanceláře a týmu analytiků by měla být co největší.