Petr Pexa ve Sprinxu pracuje od roku 2011, dnes v pozici Sales Managera divize ASD. Jeho hlavním úkolem je podpora prodeje cloudových řešení na platformě AppOn.cloud, která zákazníkům pomáhají nahradit provoz kritických podnikových aplikací ve vlastní firemní síti přesunem do cloudu. Do kompetencí Petra Pexy náleží rovněž správa partnerské sítě, skládající se z tvůrců podnikových aplikací, a zajišťuje i obchodní péči Sprinxu v oblasti HPC (vysoce výkonných výpočetních systémů). Petr Pexa je milovníkem dobrého vína, food turistou, dobrovolným dárcem krve oceněným zlatou plaketou prof. Jana Jánského a ve svém volném čase se nejraději věnuje horské turistice, fitness a hraní šachu.
Nejvíce si cením pro mě důležitého pocitu, že si mohu dovolit udělat chybu a nejen že mi za ní nikdo „neutrhne hlavu“, ale naopak mi ji pomůže vyřešit, ponaučit se a jít dál. V dnešní době, kdy obecně roste tlak na perfektní pracovní výkon bez omylů, mi to dává pocit vnitřního klidu a důvěry ve Sprinx.
Řada mých zákazníků mi potvrdila, jak je důležité dbát na osobní přístup. Velké množství firem čelí turbulentním interním změnám v přístupu ke své každodenní práci a řada z nich to bez kompetentního partnera nezvládne. Velkou silou Sprinxu je tým šikovných a svědomitých lidí, o které se zákazník rád opře a nechá si s důvěrou poradit i pomoci.
Realizace firemní infrastruktury v cloudu již dnes z pohledu drtivé většiny zákazníků není problém –dokonce je to pro řadu z nich jedinou logickou cestou. Jako pozitivní rostoucí trend vnímám, že zákazníci dbají na to, do jakého cloudu svá kritická data i aplikace svěří a nakolik důvěryhodný provider za tímto cloudem stojí.
Do cloudu nedostanete například logistický software z porevolučních let, používající čtečku, která zažila systémy typu DOS. Ale to zákazníci dnes již vědí, takže když společně modelujeme vhodné řešení cloudové infrastruktury, paralelně řešíme i vhodnou obměnu starých a nepodporovaných prvků.
Například námi zkonstruovaný superpočítač Amálka se v Ústavu fyziky atmosféry využívá pro zpracovávání ohromného množství dat z vesmírných projektů s kosmickými agenturami ESA i NASA. Superpočítač UNIZA pro Žilinskou univerzitu slouží výzkumu budoucí technologie memristorů a superpočítač NEMO používá Geofyzikální ústav pro výzkum otázek spojených s jádrem a obaly naší domovské planety. A mohl bych jmenovat ještě mnoho dalších příkladů.
Neumím si ani vzdáleně představit, že kdybych potřeboval získat nějakou informaci, tak bych strávil den v knihovně, nebo pobíháním po známých. Vytáhnu svůj iPhone, sdělím Googlu dotaz a za sekundu čtu odpověď na Wikipedii. A kolikrát jsem díky zabudované GPS v pořádku autem dojel do cíle, nebo našel cestu ztracen kdesi v šumavských lesích, to už ani nepočítám.