Možná to trochu vypadá jako ze špionážního románu, ale nebojte se, tak nebezpečné to není. I když jde o hodně zajímavá data, a koneckonců ani jejich příběh není nezajímavý.

Když jsme se poprvé začali zajímat o zveřejňování dat, která sbírá Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejňovala se agregovaná data o spotřebách účinných látek ve váhových jednotkách za rok. A to obvykle jedenkrát ročně. Zveřejňování dat je v Česku upraveno zákonem, ale není přesně určena podoba, v jaké k tomu má docházet. Proto jsme se mohli například dozvědět, kolik se spotřebovalo tun kyseliny acetylosalicylové (Acylpyrin, Aspirin a další) za rok. To je ale jistě údaj vhodný do statistické ročenky, ovšem pro praktické použití je k ničemu.

Proto jsme jako velký krok směrem vpřed vnímali zveřejňování dat dle pokynu DIS – 13 (tzv. hlášení distributorů). A najednou jsme mohli vidět nikoli jen spotřeby účinných látek, ale i jednotlivých přípravků – dokonce po měsících, až na úroveň kódu SÚKL. Hlášení DIS obsahuje i rozlišení podle typu odběratele, takže bylo například možné oddělit spotřebu v ČR a vývoz mimo republiku, i když zatím ještě poměrně nepřesně. V průběhu času jsme se ale dočkali i dat z hlášení REG – 13 (hlášení držitelů registrace a dovozu do ČR) a LEK – 13 (automatická hlášení lékáren). Národní úroveň je tedy pokryta poměrně uspokojivě.

Agregovaná data nestačí – pátráme dál

Namlsaní kompletními daty na úrovni ČR jsme se začali pídit po datech z regionů. A SÚKL dokonce i tuto potřebu vyslyšel. Před třemi lety začal publikovat v otevřených datech data z úložiště e – Rp. Mohli jsme se tedy dozvědět, kolik balení přípravku bylo předepsáno a kolik bylo vydáno v konkrétním okrese. To už jsou velmi použitelná data. Můžete na nich třeba sledovat, jak si vedou právě vaše přípravky v porovnání s konkurenčními. A třeba také, zda a jak se vám daří přesvědčovat lékaře k jejich předepisovaní a zároveň lékárníky k jejich výdeji. Můžete rovněž zjistit, jestli vám v konkrétních regionech někdo „neloupe perníček“ a vaše dobré výkony u lékařů neobrací ve svůj prospěch ještě lepšími výkony v lékárnách, tedy data o tom magickém „switchování“.

Pomyslným vrcholem datové pyramidy byla tzv. data z pojišťoven, která bylo možné získat dotazem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V ČR bylo několik subjektů, které uměly vytvářet dotazy lépe než jiné, a tak bylo možné data analyzovat například i podle diagnózy nebo specializace předepisujícího. Až na úroveň konkrétních identifikátorů bylo možné přesně zjistit, kdo (který lékař nebo které zařízení) léčivý přípravek předepsal a kde byl přípravek vydán.

Otevřená data ÚZIS – sen všech obchodníků

Velmi podobné údaje máme nyní možnost zpracovávat z otevřených dat ÚZIS. Zde začala být publikována sice už před koncem loňského roku, ale zásadní datové sady byly zveřejněny až v průběhu ledna. Analýza vytvořená s použitím těchto dat umí s vysokou přesností ukázat cestu uhrazeného (což ale neznamená vždy předepsaného) léčivého přípravku od předepisujícího k vydávajícímu. Sen všech, kteří se farmaceutickým obchodem zabývají, se nyní plní. Konečně totiž můžeme vidět, do které lékárny všichni ti pacienti s předpisy od konkrétního lékaře nebo zařízení chodí. Podmínkou je pouze to, že přípravek musí mít alespoň nějakou úhradu.

My ve Sprinx Pharma na data věříme. A věříme také, že jejich dostupnost může zlepšit zdravotní péči pro všechny. Pomůže například odhalit překonané stereotypy a podpořit používání nových léčebných postupů. Otevřená data a práce s nimi mohou také pomoci významně omezit množství slepých uliček, kterými se každý den pokoušíme projít. Spojte se s námi a zjistěte, jak můžete z otevřených dat těžit i vy.

Jiří Stránský, Sprinx Pharma Director