Provoz kriticky důležitých systémů a e-commerce platforem, stejně jako ukládání citlivých uživatelských dat v prostředí cloudu je dnes samozřejmostí. Výzvou blízké budoucnosti je integrování různých cloudových služeb s cílem maximální datové automatizace, kterou zajistí hypercloud, tedy hyper-konvergovaný cloud.

V loňském roce byla pro mnoho firem otázkou přežití schopnost zpřístupnit aplikace a služby, využívané zaměstnanci v rámci podnikové sítě, nějakou formou vzdáleného přístupu. Možností, jak toho docílit, je hned několik a všechny mají své výhody i některá negativa. A tak se řada firem rozhodla vsadit na přístup k podnikovým počítačům prostřednictvím vzdáleného připojení k pracovní ploše nebo použití VPN. Faktem ale je, že tyto technologie nikdy nebyly zamýšleny pro masové nasazení, kdy tímto způsobem pracuje prakticky celá firma. Zatímco protokol RDP na vzdálený přístup k pracovní ploše počítačů s Windows trpěl pod masivními kybernetickými útoky, použití VPN může být komplikované a náročné na zdroje. V nejlepší situaci byly firmy, které již prošly digitální transformací a provozují většinu svých aplikací v cloudu. Pak totiž není vůbec nutné řešit, kolik vzdáleně pracujících, současně připojených uživatelů jejich IT infrastruktura zvládne.

Od dokumentů po ERP

Firmy svůj přechod do cloudu často začínají nasazením kancelářských aplikací propojených s cloudovým úložištěm dokumentů. Během rychlého přechodu na práci z domu pak bylo nejsnadnější nasadit cloudové nástroje na komunikaci a spolupráci, ale stále chyběla možnost bezpečného a pohodlného přístupu ke klíčovým pracovním nástrojům, jako jsou ERP a CRM systémy nebo účetní a obecně ekonomické aplikace. I tyto nezbytné, každodenně používané nástroje je přitom možné provozovat v cloudu. Stejně jako u kancelářských aplikací typu Microsoft 365 zajistí spolehlivý poskytovatel cloudových služeb jejich licencování, aktualizace, zabezpečení i zálohování dat. Pro přístup k aplikacím a datům přitom stačí jen internetový prohlížeč v počítači, nebo třeba i smartphonu či tabletu, připojeném k internetu. Sprinx tímto způsobem v rámci své služby AppOn.cloud poskytuje klientům nejen svůj vlastní CRM systém, ale také ERP systémy Money a další aplikace.

Další úroveň využití cloudu

Provozem kancelářských a dalších podnikových aplikací ale možnosti využití cloudu ani zdaleka nekončí. V cloudovém prostředí jsou stále častěji provozovány i aplikace náročné nejen na výpočetní výkon a objem zpracovávaných a ukládaných dat, ale také kriticky důležité systémy včetně databází a e-commerce platforem. Výhodou cloudu, v tomto případě především veřejných cloudových služeb od předních poskytovatelů typu Microsoft, Amazon či Google, je jejich prakticky neomezená škálovatelnost kapacity a zajištění nepřetržité dostupnosti díky datovým centrům rozmístěným po celém světě, které mohou v případě výpadku během několika okamžiků převzít všechny úlohy a pokračovat v poskytování služeb.

Veřejné cloudové služby jsou připraveny na provoz všech běžných aplikací a služeb i jejich vzájemnou integraci a vytváření složitých architektur podnikových řešení. Faktem ale zůstává, že správná volba, nastavení, integrace a zabezpečení cloudových služeb představuje poměrně složitou záležitost, se kterou si málokdy poradí někdo, kdo nemá s konkrétními platformami bohaté zkušenosti. Kromě bezpečnostního rizika pro podniková data a řešení správy oprávnění přístupu konkrétních zaměstnanců ke cloudovým službám je zde ještě riziko nesprávné konfigurace. Ta může mít za následek nejen nesplnění očekávaných parametrů dostupnosti a rychlosti odezvy, ale také zásadní zvýšení provozních nákladů – u kterých se naopak, v souvislosti s přechodem do cloudu, očekává snížení. Podpora ze strany globálních poskytovatelů veřejných cloudových služeb zpravidla mnoho nevyřeší, takže je nutné obrátit se na lokální specialisty.

Softwarově definovaný cloud

Protivahou předních světových hráčů na trhu cloudových platforem jsou menší, obvykle lokální poskytovatelé cloudových služeb. Jejich hlavní silou je komunikace v místním jazyce, expertní znalosti v oblasti cloudových služeb a schopnost poskytovat služby na míru připravené zákazníkům, tedy jejich specifickým požadavkům a aplikacím.

Ve skutečnosti často lokální firmy začínají s provozem svých aplikací a e-shopů právě u místních poskytovatelů hostingových a cloudových služeb. Během svého růstu a eskalace provozních požadavků ale obvykle narazí na situaci, kdy se sice nechtějí vzdát komfortní péče svého lokálního cloudového partnera, ale zároveň cítí potřebu využít sílu a škálovatelnosti kapacit některého z celosvětově působících cloudových hráčů. A právě zde vzniká prostor pro zavedení tzv. softwarově definované cloudové infrastruktury, která v sobě integruje různé specializované cloudové platformy. Infrastrukturu, která v sobě spojuje nejlepší vlastnosti lokálních i globálních cloudových služeb, stejně jako vlastních zdrojů firmy, a efektivně je využívá, nazýváme hypercloud.

Implementace architektury a logiky hypercloudu dává firmám jistotu, že bude každá kritická firemní aplikace provozována v souladu s byznysovými požadavky na rychlost či dostupnost a kvalitu, požadavky bezpečnostních manažerů na nezávislost vůči jednomu cloudovému providerovi a uživatelských požadavků na celkovou snadnost použití či rutinní správu. Ideálním výsledkem takového řešení je zavedení jednotného cloudového prostředí, ve kterém spolu jednotlivé cloudové platformy komunikují a v rámci nastavených procesů si předávají potřebná data.

Kvalifikovaný poskytovatel služeb hypercloudu musí v maximální možné míře zajistit, aby byly zákazníkovy systémy provozovány datově zabezpečenou formou, výkonnostně odolnou vůči sezónním prodejním či výrobním špičkám, ale zároveň efektivně a jednoduše z pohledu cílové správy a používání ze strany uživatelů. Firma se přitom vyhne složité problematice integrace řady různých cloudových služeb a současně i problémům, které by jinak vznikaly stagnací u lokálního partnera, či vyhoření z překotné migrace k celosvětovému hráči.

O nasazení softwarově definované cloudové architektury uvažuje z těchto důvodů stále více firem, které se chtějí spolehnout na jednoho konkrétního poskytovatele služeb hypercloudu, který je vázán jednou smlouvou a jedním SLA, provozuje jedno kontaktní místo technické podpory a ve finále za všechny poskytnuté služby vystaví a jednu fakturu. Z pohledu zajištění provozu a součinnosti mnoha různých cloudových služeb, vedených u řady různých poskytovatelů, jde o obrovské zjednodušení a vyřešení řady sporných bodů vzájemné interakce více různých dodavatelů služeb.

Klíčem je zkušenost

Sprinx má s hypercloudem řadu aktuálních zkušeností u svých zákazníků, pro které různým způsobem kombinuje využití své lokální služby AppOn.cloud s cloudovou platformou Microsoft Azure. Nejčastěji se přitom jedná o provozování rozsáhlých e-commerce řešení, kombinujících provoz ERP systému, databáze a ukládání dat v lokálním cloudu (na AppOn.cloud) s obchodní platformou běžící na extrémně škálovatelné cloudové platformě Azure s garantovanou dostupností. Díky využití hypercloudu získaly e-shopy, které Sprinxu pro své klienty provozuje, extrémní odolnost vůči výkyvům v množství zákazníků a jejich objednávek, rychlou odezvu při výběru produktů a procházení nákupním procesem, nepřekonatelnou dostupnost zajištěnou geografickým rozmístěním datových center a současně i jistotu lokálně uložených citlivých dat a nepřetržité lokální podpory. Sprinx zajišťuje propracovanou integraci všech částí hyperkonvergované infrastruktury a je jedním z průkopníků tohoto technologického řešení na českém trhu.

Největší hráči na trhu cloudových platforem

Předními světovými hráči v poskytování cloudových platforem (tedy služeb tzv. veřejného cloudu) jsou firmy Amazon se službou AWS, Microsoft s platformou Azure a Google s řešením Google Cloud. Tyto cloudové platformy jsou založeny na datových centrech distribuovaných v různých částech světa, které umožňují dobře škálovat výkon a garantují prakticky nepřetržitou dostupnost služeb a funkcí.
Analytici společnosti Gartner odhadují, že v roce 2021 naroste obrat trhu veřejných cloudových služeb o 18 % – tedy z loňských necelých 258 miliard až na 305 miliard dolarů. Téměř 70 % organizací, které již dnes využívají cloud, plánují v souvislosti s covid-19 svoje výdaje na cloudové služby dále zvyšovat. Canalys uvádí, že největší tržní podíl má s 32 % Amazon AWS, následuje Microsoft Azure s 20 % a Google Cloud se 7% tržním podílem.

Proč používat hyperkonvergované prostředí?

Hyperkonvergovaná architektura představuje nejflexibilnější infrastrukturu pro provoz aplikací a služeb, kterou, které využívá nejlepší vlastnosti cloudových i místních prostředí:

• Hypercloud kombinuje prostředky veřejného cloudu se službami lokálních poskytovatelů cloudových služeb a místním IT prostředím.
• Při výběru vhodného dodavatele lze služby hypercloudu čerpat na základě jediné smlouvy a kryté jediným SLA.
• Neomezená škálovatelnost umožňuje vykrýt jakékoli výkyvy v potřebě výkonu, rychlosti zpracování nebo úložné kapacity.
• Integrování různých cloudových služeb podporuje automatizaci obchodních procesů a zpracování dat.
• Architektura hypercloudu umožňuje provozovat každou z podnikových aplikací přesně v takovém prostředí, které zajistí její maximální efektivitu.

Vytvoření a využívání hypercloudu představuje zásadní nároky na integraci a řízení různých typů služeb od různých poskytovatelů. Zvolte si partnera, který hyperkonvergované prostředí zvládne nejen postavit, ale také uřídit.