Máme teď v Čechách velmi výjimečného ministra zdravotnictví. Je plný optimismu, pořád se usmívá a má velké plány a úkoly, mezi které patří například i elektronizace zdravotnictví. Když dnes mluvíme o eReceptu nebo o různých variantách zdravotních knížek, případně o propojení s elektronickou neschopenkou, bereme to úplně samozřejmě. Přitom při pohledu zpět o méně než jednu lidskou generaci byla tato řešení ještě v plenkách.
Farmaceutický trh se v Čechách (a na Slovensku) otevřel v průběhu roku 1991, kdy začalo být zajímavé o obchodu v tomto segmentu uvažovat, neboť byly zrušeny dovozní plány. Dovozní plán v éře plánovaného hospodářství zajišťoval, že v lékárnách byly i jiné léky než jen domácí provenience. Jakmile byly dovozní plány zrušeny objevila se zastoupení prvních velkých firem a po nich postupně následovaly další. To byla doba, kdy jsem se v obchodu s léky objevil já.
První softwary, se kterým jsem se setkal, byly Excel a WordPerfect. Excel tehdy používal kromě IT manažera pouze finanční manažer a textový procesor kraloval v oddělení Regulatory Affairs (registrace). Z dnešního pohledu trvalo věky, než jsme začali používat první CRM systém, tehdejší terminologií e-TMS (Territory Management System). Napřed jsme se ale museli dopracovat k notebookům.
Dnešní prodejní týmy jsou natolik elektronizované, že se blok a tužka pomalu stávají raritou. Farmaceutický reprezentant má dnes k dispozici nejen většinu aplikací on-line, ale stále více společností přechází do cloudu včetně toho, že svým prodejním týmům dávají k dispozici pouze mobilní zařízení – nejčastěji tablety. Veškerá práce pro firmu se potom pohybuje na uzavřeném okruhu, který jde snadněji ochránit před nežádoucími vlivy okolního digitálního světa a v němž lze snadněji ohlídat dělící čáru mezi „firemním“ a „soukromým“. V cloudovém prostředí jsou dnes kromě CRM systémů provozovány i systémy na zpracování prodejních dat, různé varianty objednávkových systémů a také praktické aplikace, například pro vyúčtování nákladů nebo knihu jízd.
Na prezentace dnes už dávno nestačí pouze PowerPoint (já pamatuji ještě fotografické diapozitivy). K dispozici jsou interaktivní prezentační systémy s možností ukládání analytických dat a geolokací. Problematika geolokace je obecně velmi zajímavá. Tuto funkci nabízí většina na trhu dostupných systémů a její výstupy slouží jako podklad pro řadu užitečných nástrojů, které umí ušetřit čas a rutinu. První reakce je ale vždy trochu opatrná – vytváření Velkých Bratrů straší i ty, kteří knihu 1984 nečetli.
Kam se můžeme ještě posunout? Limitem je jen to příslovečné nebe, zejména pokud jde o technologie. Pokud jde o použití v reálném životě je jejich přínos větší tam, kde se jedná o automatizaci rutinních procesů nebo o aplikace typu Business Intelligence. Zde lze použít algoritmy pro sledování vývoje trhu nebo například predikci vývoje prodejů u nových přípravků kdy lze pracovat s parametry podobných, na trh již uvedených, léků.
Zajímavé a dynamické prostředí je nyní zejména v oboru telemedicíny, kde se po existujících mobilních sítích přenáší soubory dat, obsahující nejen statické analytické údaje o zdravotním stavu jako jsou například RTG snímky, hladina krevního cukru nebo srdeční rytmus, ale i dynamické údaje z kontinuálního monitoringu. Slibnou cestou k základům standardizované e-Diagnostiky jsou také aplikace na vyhledávání vhodných pacientů do studií, postavené na analýze vzájemných vazeb mezi existujícími údaji.
Jiří Stránský
Od roku 2012 vede jako Business Director divizi Pharma společnosti Sprinx Systems, která poskytuje informační technologie zákazníkům z oblasti farmacie. Řešení Sprinx Systems jsou určena především pro podporu prodeje a optimalizaci procesů spojených se vstupem na trh, exportem léků či zpracováním objednávek. Divize Pharma pracuje například pro společnosti TEVA, Pfizer, OMEGA Pharma, Servier, Egis, Roche a další.